Jen málokdy provází vydání posmrtného alba tolik různorodých
emocí, jako tomu bylo v případě Xscape od Michaela Jacksona. Očekávání,
zvědavost, natěšenost, nedočkavost, nervozita, obavy, nedůvěra, nesouhlas atd. A
jak to teda dopadlo?
Dobrou zprávou je především to, že se neopakoval podvod na
fanoušky spáchaný první posmrtnou deskou Michael. Že některé písně doopravdy
nenazpíval král popu, ale imitátor, uznali už i skalní obhájci té desky. Ono
jim ani nic jiného nezbylo, když pravdu nakonec přiznal i sám spoluproducent
alba Teddy Riley. Uvědomil jsem si, že ten podvod je celkem srovnatelný s kauzou
Milli Vanilli z poloviny 90. let. No nic, zpět k Xscape.
Za druhou dobrou zprávu lze jistě považovat to, že k práci
na jednotlivých skladbách pro Xscape přistoupilo všech pět producentů (L. A. Reid,
Timbaland, Rodney Jerkins, StarGate a John McLain) s úctou a respektem.
Bez snahy napodobovat, nahrazovat nebo kamuflovat Michaelovu tvorbu. Od začátku
MJ fans věděli, že se od téhle pětice dočkají osmi resp. devíti méně či více dodělaných/předělaných
Michaelových písní s jejich producentským rukopisem.
S tím souvisí třetí dobrá věc o albu Xscape - vydání
Deluxe edice. Jak víte, na druhém CD jsou k dispozici původní demo verze
těchto písní. Každý tak může posoudit, z jakého základu pánové producenti
vycházeli a jak moc kterou skladbu dodělali/předělali. Navíc díky tomu nikdo nemá
důvod přít se o autentičnost jednotlivých skladeb.
Je zbytečné spekulovat, jak moc a jestli vůbec by se nové
verze těchto nedodělaných písní Michaelovi líbily. Už vůbec nemá smysl řešit,
jestli by je chtěl jakkoli vydat. Všichni známe hlášku, že žádný song nebyl hotov,
dokud perfekcionista Michael sám neřekl, že je opravdu hotov. Všichni víme, že
než aby Michael do světa vypustil něco, s čím nebyl spokojen na tisíc
procent, radši by celou píseň zazdil a udělal úplně novou. Víme taky to, že u
těchto osmi skladeb z jeho úst „hotovo“ nikdy nezaznělo.
Snad i proto si producenti netroufnuli skladby dodělané bez
MJ vydávat za jeho autentické. Fanoušci by jim to ani nevěřili. Proto pokládám vydání
Deluxe edice s demoverzemi všech písní za velmi rozumný a chytrý krok.
Místo další habaďury jsme se dočkali další pocty králi popu.
Uvědomil jsem si, že Xscape může být vnímáno jako vzdání holdu králi popu. Ve
stejném smyslu jako byl vytvořen projekt Immortal od Circus De Soleil. Jen s tím
rozdílem, že nejde o taneční představení inspirované MJ, ale o dodělání a
úpravu hudby od MJ.
Přiznám se, že tento pohled a přístup k albu Xscape je
mi bližší než pochybování, jestli by to Michael fakt takhle chtěl nebo než jeho kategorické
odmítání jen proto, že Michael neměl nad vývojem alba kontrolu. A přiznávám, že
tento pohled je mi bližší i přesto, že se mi ty nové verze převážně spíš
nelíbí.
Líbí se mi ale snaha schopných hudebních osobností Michaelovu
tvorbu průběžně připomínat veřejnosti. Líbí se mi snaha vyslyšet zájem fanoušků
o nevydané písně. Líbí se mi snaha mnoho let starými songy oslovit moderního posluchače
a zabodovat v současném mainstreamu. Skladbě Love Never Felt So Good se to
i díky sympatické účasti Justina Timberlaka a parádnímu videoklipu zcela jistě
povedlo.
Přesto, že to není Michaelovo autentické album, buďme za
Xscape rádi. Buďme vděční, že hudební osobnosti
jako Rodney Jerkins mají odvahu s nedokončenou tvorbou krále popu
pracovat. Protože teď už je to vlastně jen na nich.
Uvědomíme-li si Michaelův přístup k tvorbě ostatních a jeho
respekt a úctu k jeho hudebním spolupracovníkům, je téměř jisté, že by těmto
nadšencům při nejmenším vyjádřil velké uznání za seriózní a profesionální přístup
k jeho dílu. Právě o tom ta deska podle mě je.
Jde o vzdání holdu umělci,
který různými způsoby inspiroval celosvětovou pop music.
Žádné komentáře:
Okomentovat